Každá akce má svůj program, který, aby byl funkční, musí být přizpůsoben dennímu režimu. Děti, které na tábory jezdí pravidelně, to znají. Ty, které jedou poprvé, to ale může překvapit. Vzpomínám na desetiletého chlapce, kterého jsem v neděli ráno nedokázala dostat z postele. Seděla jsem zoufale u něj a ptala se, co to vyvádí. S hlavou pod peřinou mi sdělil: „My v neděli vždycky dlouho spíme. Když se probudím, jdu k mámě a tátovi do ložnice a tam se tulíme, než jdeme snídat.“ A byla jsem namydlená!

Táborový personál skutečně neulehá k dětem do postele, aby je probudil, ani nedělá v neděli ráno tradiční palačinky. Účastníci se musí režimu přizpůsobit. Jsme velká skupina a každý musí ze svého komfortu o kousek ustoupit, aby celek fungoval. Základem je denní režim, který se ale akci od akce, tábor od tábora, liší. Ten náš aktuální přikládám pro jasnější představu, jak to u nás chodí. Nic ale není na minutu přesně, jsme lidé… A i to, kolik hodin jak staré dítě musí spát, určuje zákon. Takže když se kvůli hře přetáhne večerka, musí se posunout budíček a tak dále. Neupínejte se proto k režimu plně, může být upravován pro bezpečí a zdraví účastníků.

My vs. Zákon

Co na režim dne na táboře (zotavovací akci) říká zákon? Ten zajímá zejména spánkový režim dětí, jejich hygiena a pravidelná strava. Normy jsou ale v této oblasti spíš absurdní než pečující. Toto zákonné minimum vždy překračujeme ve všech směrech. Navíc jsme si zavedli úpravu, která je možná a která nám dává smysl. Týká se výdeje stravy. Děti musí dostávat svačinu dopoledne i odpoledne. Je všeobecným zvykem, dle náročnosti programu, vydávat ovoce, zeleninu, sušenku nebo i chleba s pomazánkou. Děti ale mohou dostat svačinu přidruženou k hlavnímu jídlu. Tedy dostat dopolední svačinu už u snídaně a odpolední už u oběda. Pokud to tedy situace dovoluje, dáváme dětem svačiny „předem“. Nejsou tak vázané na to, až se svačina vyhlásí, a mohou ji sníst tehdy, kdy mají hlad.

Obdobně neholdujeme obědům ve složení polévky a hlavního jídla. Děti polévky moc rády nemají. Když už je sní, nezbude síla na další chod. V teplých dnech se navíc ani nám samotným nechce horká polévka jíst, a tak raději k hlavnímu jídlu přidáváme, kromě zeleniny, nějaký dezert. Ať už mléčný výrobek, kousek buchty, zmrzlinu, ovoce. Při chladném počasí máme naopak polévku k dispozici po celý den, jako něco, co nás může rychle zahřát. Pokud s námi něco nehrozí, tak je to hlad.

Vrátím-li se k hygieně na táboře, zákon určuje hygienické normy pro zdravotníka akce a pro personál v kuchyni. Poté jsou ale určeny například i rozměry stanů, velikost celého tábořiště nebo nutný počet kohoutků s vodou a WC na počet osob. Osobní hygienu formou sprchy s teplou vodou musí organizátor umožnit minimálně jednou týdně. Předpokládá se přitom, že ostatní dny je možná osobní hygiena také, pouze nemusí být připravena teplá voda. Čistota je půl zdraví. Na táboře máme tedy každý třetí den v plánovači kolonku „Mega mytí“ a teplou sprchu si dopřáváme pravidelně a častěji, než jednou týdně…

Denní režim obecně

Zpět ale k dennímu režimu samotnému. Po budíčku následuje lehká rozcvička, aby se všichni skutečně probudili a nastartovali. Následuje osobní hygiena a snídaně. Ke snídani musí děti ze zákona dostat vždy teplý nápoj, nejčastěji tedy čaj. Ale pokud se to hodí, podává se mléko, kakao, nebo podobný nápoj. Následuje dopolední program, který zpravidla obnáší setkání všech táborníků, uvedení dne a vyřešení organizačních záležitostí. Dopoledne končí obědem. Po obědě je stanoveno osobní volno, tzv. polední klid. Slouží jednak k tomu, aby děti s plným břichem nezačaly zase hned lítat při hrách, ale také aby, pokud chtějí, mohly relaxovat samy se sebou, s knihou, v menší skupince apod.

Po odpočinku následuje odpolední program zakončený večeří. Po ní je ještě blok večerního programu, ve kterém je zpravidla zahrnutý táborák, zpívání s kytarou, scénky a divadla. Pokud to není nutné pro velké věkové rozdíly, neděláme večerku zvlášť pro mladší a pro starší. Pokud je někdo unavený dřív než ve 22h, jde si lehnout dřív bez ohledu na to, zda je velký nebo malý. Mladší účastníci si zpravidla sami řeknou, že už jsou unavení a ulehají, po vyčištění zubů, s předstihem. Když jsou všichni účastníci ve spacácích, přichází na řadu porada dospělých, zhodnocení dne, vyhodnocení soutěží, příprava následujícího dne. V noci vždy někdo z dospělých drží pohotovost na určeném místě, aby ho v případě potřeby každé dítě našlo. Pokud mají větší děti zájem držet v noci hlídky, rádi jim to umožníme pro zážitek a zkušenost. Obvykle to ale po prvním pokusu zanikne, protože, mezi námi, není to nic příjemného.

V závislosti na druhu akce se stanovuje služební oddíl, nebo třeba dvojice, která daný den pomáhá personálu, zejména v kuchyni. Čistí se zelenina, seká dřevo, zametá, uklízí okolí a umožňuje-li to hygienická norma, podílí se, spolu s kuchařem, i na samotné přípravě jídla. Po vaření pomáhají mýt nádobí. Úkoly se službě snažíme vždy nastavit tak, aby nepřišla o veškerý program daného dne.

Autor: Monika